Sufi Ahmed Murad Chisti
(Murshid Samuel L. Lewis)
Tance univerzálního míru se Samuelu Lewisovi doslova narodily. Prošel si životem plným zkoušek. Už když byl dítě, žádný z rodičů nedokázal pochopit jeho empatii ani citlivost k duchovnu.
Narodil se 1896 židovským rodičům a podnikatelům.
Srdce ho vedlo životem k lásce a k vnitřnímu sebepoznání. Objevoval mnohé směry a prohluboval vztah k učením. Setkal se s vynikajícími učiteli, z nichž mnozí v něm poznali duchovního vůdce. Stal se učitelem zenu.
Potkal se s Hazrat Inayat Khanem, učitelem svého srdce, který předával cestu univerzálního súfismu.
Univerzální súfismus je učení ukazující, že všechny cesty náboženství vedou ke společnému cíli, k jednomu Bohu. To promlouvalo k Samuelově duši. Cítil, že není třeba se hádat, která cesta je tou nejlepší, že je třeba vidět spojitost všech cest dohromady. Inayat Khan rozpoznal, že v sobě má Samuel velké poznání, byl jedním z jeho velmi vážených učedníků.
Až kolem 50.roku života se mu od rodiny dostalo trochu peněz, aby mohl začít studovat a cestovat. Věnoval se více zemědělství a vymýšlel různé projekty jako, jak přeměnit slanou vodu na pitnou a podobně.
Setkával se s folklórními tanci v mnohých státech a potkal ženu jménem Ruth San Denis, jeho „kmotru“, jak ji nazýval. Učila ho tančit s hvězdami ve spojení s energií vesmíru a jak tuto energii použít v tanci. Až teprve na sklonku svého života, kolem 70 let v roce 1966, najednou všechna zasetá semena jeho učení začala růst. Ocitl se v nemocnici po otravě jídlem a promluvil k němu Bůh, Alláh a řekl: „Budeš spirituálním učitelem hippies.“ Ač Samuel dříve nikdy tance nevedl a moc nezpíval, stalo se, že začal chodit do parku a s mladými lidmi tvořil kruhy a učil je slova a kroky k tancům z různých tradic. Oslavovali Ramu, Krišnu, modlili se k Pravdě (Ya Hay) a Životu (Ya Haq) v arabštině, zpívali k bohyni Kwan Yin z buddhistické tradice. Naučil lidi oslavovat život, užívat si ho bez drog, vážit si každé přítomné chvilky.
Netrvalo to dlouho, ale dokázal oslovit mnoho lidí. Zejména svým jasným a duchaplným učením.
Měl v sobě sílu zenového mistra, který uměl přesně vypíchnout potřebnou informaci pro žáka. Jednou, když se svou žačkou chtěli přejít přes silnici, kde byl obrovský provoz, zařval na ní: „Pozoruj svůj dech!“ a přešli.
Při tancích často dělil skupinu na ženy a muže a pomáhal jim pomocí tance, chůze,modliteb, léčit jejich mysl a emoce jako opuštěnost, smutek, vztek. Díky darům, které ve svém životě dostal od mnohých svých učitelů, mohl předat pocit přímého kontaktu s Bohem, lásku k Bohu, který je uvnitř každého z nás.
Na konci roku 1970, ve svých 75 letech, Samuel spadl ze schodů a způsobil si otřes mozku.
Byl v kómatu a v lednu roku 1971 zemřel.
Jeho žáci pro něj uspořádali krásný pohřeb, plný tanců. Velmi si ho vážili a věděli, že učení, které přinesl, může pomoci celému světu. Je to učení míru, respektu jeden k druhému, nezávisle na tom, co si myslíme, jak vypadáme, co říkáme. Je to úcta a radost, že všichni jdeme společnou cestou, cestou k Bohu, k Rámovi, Alláhovi, k Ježíšovi, k Ahura Mazdovi, k osvícení jako Buddha.
Jeho tělo bylo pohřbeno v centru Lama Foundation v Novém Mexiku. Pokud budete v Novém Mexiku, nenechte si ujít příležitost a místo a Samuelovu hrobku navštívit. Můžete sami cítit energii propojení a hloubku učení, které skrze něj přicházelo.
To proč máme při tancích Samuelovu fotku na oltáři, i fotku Hazrata není proto, že bychom je brali jako naše bohy, jsou to lidé, tak jako my, jsou to lidé, co si ušli svou cestu a naplnili svoje srdce propojením s Bohem. Energie jejich učení může pomoci i nám, abychom naplnili svoji individuální cestu, svoje osobní spojení s Bohem jako s naším miláčkem, ochráncem, přítelem.
Zpracovala Petuka Arcimovičová